V říjnu 1955 bylo na zasedání v Bělehradě přijato rozhodnutí založit terminologickou komisi při Mezinárodním komitétu slavistů.
V letech 1958–1963 měla terminologická komise dvě sekce – lingvistickou (předseda O. V. Isačenko) a literárněvědnou (předseda D. D. Blagoj) – a v jejím čele stál D. D. Blagoj.
V roce 1960 byl na poradě Mezinárodní terminologické komise lingvistické (MTKL) při Mezinárodním komitétu slavistů v Praze přijat podnět prof. L. Andrejčina sestavit Slovník slovanské lingvistické terminologie. Na slovníku spolupracovaly: čs. terminologická komise (základnou pro práci Komise se stal Ústav pro jazyk český Československé akademie věd); lužicko-srbská terminologická komise (identická s lingvistickým oddělením Institutu srbské etnografie; v komisi pracovali H. Jenč, H. Faska, H. Šewc, P. Völkel); ukrajinská terminologická komise (předseda A. S. Mel’nyčuk, později O. B. Tkačenko a A. I. Bagmutová; členy komise byli A. O. Bilec’kyj, K. M. Hnat’uk, M. A. Žovtobrjuch, I. I. Kovalyk, N. A. Moskalenko a V. I. Perebyjnisová a s prací pomáhali další významní lingvisté jako V. M. Rusanivskij, L. S. Palamarčuk, T. B. Lukinová, N. P. Romanová); běloruská terminologická komise (předseda M. R. Sudnik; členové A. I. Kiselevskij, I. I. Lučic-Fedorec, А. Е. Michnevič, A. I. Podlužnyj, G. A. Cychun). Ruské ekvivalenty termínů připravili A. B. Šapiro, člen a později předseda komise V. G. Kostomarov a dále А. А. Reformatskij. Bulharské ekvivalenty připravili L. Andrejčin v úzké spolupráci s řadou dalších bulharských lingvistů. Slovenskou lingvistickou terminologii rozpracovali členové Jazykovedného ústavu L. Štúra. Polskou část vypracoval W. Doroszewski ve spolupráci s řadou dalších členů polských vědeckých jazykovědných pracovišť. D. Buttlerová a H. Satkiewiczová se významně podíleli na shromáždění a revizi polského materiálu pro slovník. Makedonské ekvivalenty připravili B. Vidoeski, R. Igrinová-Skalovská, B. Koneski, K. Tošev. Srbochorvatské ekvivalenty dodali P. Ivič, D. Brozović. Slovinskou sekci vedl T. Logar, později J. Toporišič; na práci se podíleli také F. Tomšič, A. Bajec. Anglické ekvivalenty vypracovali R. Auty, L. Newman, J. Vachek, A. Skaličková; francouzské – P. Garde; německé – R. Růžička (spolupracovali G. Bergmann, E. Eichler, E. Isingová, R. Klappenbachová, W. Sperber, A. Steubová, D. Viehweger; organizační práce zajistili G. Waltherová) [z Předmluvy k prvnímu dílu Slovníku slovanské lingvistické terminologie: Slovník slovanské lingvistické terminologie. Словарь славянской лингвистической терминологии. Dictionary of Slavonic Linguistic Terminology / vĕd. red.; Научн. ред.; Scient. Ed. Alois Jedlička. Praha: Academia, 1977. Svazek 1. 553 str.; 1979. Svazek 2. 483 str.].
V období 1963 až 1968 Komise pro lingvistickou terminologii (pod tímto názvem) pokračovala v práci pod vedením O. V. Isačenka. Předsedou Komise pro literárněvědnou terminologii se stal J. Kryžanovskij.
V letech 1968–1978 komise vedli J. Kryžanovskij (Komisi pro lingvistickou terminologii) a Jan Goreckij (Komisi pro literárněvědnou terminologii), který zastával svou funkci až do roku 1998.
V roce 1977 byl v Praze vydán první díl Slovníku slovanské lingvistické terminologie, obsahující 2266 pojmů-termínů, uspořádaných z hlediska jazykového systému, a jejich ekvivalenty v 11 slovanských jazycích (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština, makedonština, srbochorvatština, slovinština) a ve 3 západních jazycích (angličtina, francouzština, němčina).
V roce 1979 vyšel druhý díl slovníku, který obsahuje abecední rejstřík termínů ve všech 14 jazycích.
Od roku 2008 do roku 2013 Terminologické komisi (SlavТеrm) předsedal V. Tatarinov (Rusko). Komisi tvořili: z Ruska – В. Татаринов (předseda), В. Кульпина (zástupce předsedy), С. Казарина (tajemnice), А. Липгарт, Ю. Марчук, З. Палютина; z Ukrajiny – В. Дубічинський; z Běloruska – В. Шчэрбін; z Polska – S. Gajda, W. Zmarzer, J. Lukszyn; z Bulharska – М. Попова; z Finska – I. Vehmas-Lehto, I. Kudashev. Obecná ustanovení, cíle a projekty vytyčuje Program komise 2008–2013.
V roce 2009 vyšlo 1. číslo odborného časopisu věnovaného otázkám terminologie, založeného Terminologickou komisí a nazvaného Slovanská terminologie (Славянское терминоведение: теоретический журнал по проблемам терминоведения и терминологистики / uл. ред. В. А. Татаринов. 2009. № 1).
XV. mezinárodní sjezd slavistů 20.–27. srpna 2013 pověřil V. Ivaščenkovou (Ukrajina) vedením Terminologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (ТK MKS) na období 2013–2018. Komise zahájila práci v tomto složení: Ukrajina – В. Іващенко (předsedkyně), В. Дубічинський (tajemník), І. Кочан, Л. Симоненко; Bělorusko – В. Шчэрбін (zástupce předsedy), А. Зубаў, К. Любецкая, Л. Рычкова; Polsko –S. Gajda, W. Zmarzer, J. Lukszyn, E. Wolnicz-Pawłowska; Rusko – З. Комарова, С. Шелов, С. Гринев, Е. Голованова, Ю. Марчук; Chorvatsko – M. Bratanić, M. Mihaljević, L. Hudeček, K. Lewis; Slovinsko – M. Žagar Karer, M. Jemec Tomazin, T. Fajfar; Česko – R. Kocourek, I. Bozděchová, G. Mironova; Srbsko – В. Йованович; Makedonie – Ј. Стрезовска. Obecná ustanovení, cíle a projekty vytyčuje Program komise 2013–2018 (PDF 1, PDF 2).
V roce 2017 vyšel sborník odborných prací Словенска терминолгиja данас (editor П. Пипер, В. Joвановић, Књ 28) založený na příspěvcích mezinárodního sympózia, které se konalo v Bělehradě v květnu 2016. Ve stejném roce byl zaregistrován mezinárodní vědecký elektronický časopis Вісник Термінологічної комісії при МКС. Bulletin of the Terminology Commission under ICSS.
Rok 2018 se stal rokem vydání první mezinárodní kolektivní monografie členů Terminologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (ТK MKS) Слов’янське термінознавство кінця ХХ – початку ХХІ століть. Slovanská terminologie na konci XX. a na počátku XXI. století (editor В. Л. Іващенко), jež byla představena na XVІ. mezinárodním sjezdu slavistů, který proběhl 20.–27. srpna v Bělehradě.
XVІ. mezinárodní sjezd slavistů ustanovil TK MKS pro období 2018–2023, a to v čele s předsedkyní В. Іващенко (Ukrajina). Komise začala pracovat v následujícím složení: za Ukrajinu – В. Іващенко (předsedkyně), В. Дубічинський (tajemník), І. Кочан; za Bělorusko – В. Шчэрбін (místopředseda), А. Зубаў, К. Любецкая, Л.Рычкова; za Polsko – S. Gajda, M. Górnicz; za Rusko – З. Комарова, С. Шелов, С. Гринев, Е. Голованова, Є.М. Какзанова; za Chorvatsko – M. Mihaljević, L. Hudeček, K. Lewis; za Slovinsko – M. Žagar Karer, M. Jemec Tomazin, T. Fajfar; za Česko – I. Bozděchová, О. Čmelíková (Gazdošová); za Srbsko – В. Йованович, Р. Левушкина; za Severní Makedonii – Ј. Стрезовска. Obecná ustanovení, cíle a projekty jsou uvedeny v Programu komise 2018–2023. (PDF)
Dne 24. února 2022 zahájila vojska Ruské federace rozsáhlou invazi na nezávislou a mírumilovnou Ukrajinu, při níž raketomety a balistické střely ničí obytné budovy, školky, školy, nemocnice, porodnice, strategická zařízení a osídlená území. TK MKS rozhodně odsuzuje bezprecedentní vojenskou agresi Ruska proti nezávislé Ukrajině a v souvislosti s tím ukončilo spolupráci s ruskými delegáty v komisi (viz oficiální prohlášení). Vyzýváme světovou vědeckou komunitu, aby vyvinula veškeré možné úsilí k ukončení války!